Jak svítí a označují se rtuťové a sodíkové výbojky?

10. 5. 2012,  M. Škopek  

Při konzultacích se zástupci obcí ohledně veřejného osvětlení – typicky při zpracovávání pasportů veřejného osvětelní, energetických auditů pro různé dotace či různých studií, se často setkáváme s tím, že představitelé obcí nemají informace o tom, co u nich svítí, jaké typy světelných zdrojů používají a jak zde lze ušetřit.

Cílem tohoto textu není podávat nějaký obsáhlý výklad o možnostech a parametrech dnešních světelných zdrojů (lze jednoduše dohledat na internetu), ale poukázat na rozdíl mezi svitem vysokotlaké rtuťové a sodíkové výbojky pro jednoduchou identifikaci.

Vysokotlaké rtuťové výbojky jsou světelné zdroje, v nichž hlavní část světla vzniká ve rtuťovém výboji při tlaku větším jak 100 kPa. Existují ve variantách s čirou vnější baňkou i s baňkou pokrytou luminoforem, v nichž část světla vzniká ve vlastním výboji a část ve vrstvě luminoforu vybuzeného ultrafialovým zářením výboje. Nejsou vhodné pro všeobecné osvětlení, neboť ve spektru jejich světla zcela chybí červená složka. Podání barev osvětlovaných předmětů – zejména lidské pokožky – je tudíž naprosto nevyhovující. Rtuťové výbojky svítící studeným bílým světlem (resp. dle použitého luminoforu) se používají zejména ve starších svítidlech veřejného osvětlení a existovalo mnoho typů od různých výrobců. Doba náběhu do plného svitu bývá okolo 7 minut.

Dřívějším našim dominantním výrobcem byla Tesla Holešovice, ale byly dodávány a používány i od jiných výrobců pod různým typovým označením jako např.: RVL, RVC /Tesla, Teslamp, Novalamp/, QE, HEM /Tes-lamps/, HQL /Osram/, HPL /Philips/, HgLi /Tungsram/, HSL /Sylvania/, LRF /Polam/, HPM /Narva/, HRL /Radium/, HF, HR, HRT /Iwasaki/ aj.

Vysokotlaké sodíkové výbojky jsou světelné zdroje, v nichž je světlo vyzařováno zejména sodíkovými parami s provozním parciálním tlakem v intervalu 3 – 60 kPa. Baňka může být také průhledná nebo pokrytá světlorozptylnou vrstvou (luminoforem). Vysokotlaké sodíkové výbojky je opět nutno provozovat v obvodu s tlumivkou, avšak oproti rtuťovým musí být ještě vybaveny vhodným zapalovacím zařízením. Světlo vysokotlakých sodíkových výbojek sice umožňuje identifikaci barev v celé oblasti spektra, ale v pásmu krátkých vln (tedy fialových, modrých a zelených barev) může však docházet ke změnám barev (zešednutí). Sodíkové vysokotlaké výbojky se pro svou velkou světelnou účinnost používají v oblasti veřejného osvětlení s velkou oblibou dodnes. Barva svitu klasických vysokotlakých sodíkových výbojek je oranžová s vlnovou délkou max. 589,0 – 589,6 nm.

Typické základní značení je: SHL, SHC /Tesla, Teslamp, Novalamp/, ST, HES /Tes-lamps/, SON /Philips/, NAV /OSRAM/, SHP /Sylvania/, LU… /Tungsram, LG, GE/, NAE, NAT, WLS /Narva/, HSE, HST /Brilum/, RNP /Radium/, WLS /POLAM, PILA/, NH, NHR, NHT /Iwasaki/, SE, ST /Aura/, HPSE, HPST, HIE, HIPE /Venture/ aj.

Standardní vysokotlaké sodíkové výbojky se v současné době vyrábějí v klasickém eliptickém či tubusovém tvaru baňky a v široké typové řadě, která obsahuje výbojky s výkonem 50, 70, 100, 150, 250, 400 a 1000 W, rtuťové výbojky se vyráběly v řadě 50, 80, 125, 250, 400, 700 a 1000 W. Výbojky do příkonu 100 W (sodíkové), resp. 250 W (rtuťové) bývají většinou opatřeny závitovými paticemi E27 a nad tyto hodnoty (včetně) jsou již opatřeny objímkami E40 (tzv. "Goliášky").

Popis nejlépe dokumentuje přiložená fotografie, kdy nalevo je vidět svit vysokotlaké sodíkové výbojky oranžovým světlem a vpravo svit rtuťové výbojky bílým světlem.

Poznámka na závěr: Vysloužilé světelné zdroje nepatří do komunálního odpadu, neboť obsahují množství rtuti a další recyklovatelné materiály. Jejich místo je proto na sběrném místě kolektivního systému EKOLAMP…

Samozřejmě, že při zpracování pasportu veřejného osvětlení či energetického auditu tuto identifikaci zdrojů provádíme při místním šetření.