Reflexní fólie ve stavební praxi
| 02.04.2012, ing. Roman Šubrt |
Stále častěji se setkáváme s propagací tzv. kosmických technologií či různých reflexních vrstev. Jak to funguje v praxi jsme si simulovali několika výpočetními programy a výsledek je překvapivý. Reflexní vrstva má vliv při ochraně úniku tepla z domu pouze v tom případě, kdy je v konstrukci minimální nebo žádná tepelná izolace. Má však vliv na zamezení úniků tepla prouděním vzduchu, neboť většina podkroví nemá žádnou vzduchotěsnou vrstvu, která by zamezovala průniku chladného vnějšího vzduchu pod tepelnou izolaci, nebo dokonce až do interiéru budovy.
Počítali jsme skladbu klasické střechy s použitím minerálních vláken a reflexních fólií. Aby byly pokud možno všechny možné případy volili jsme tloušťku minerální vlny O, 80, 160 a 320 mm a počet fólií byl od 0 do 10, přičemž mezi každou fólií byla vzduchová mezera 3 mm. V konstrukci byla dále uvažována další vzduchová dutina a sádrokarton. Uvažovali jsme emisivitu reflexních fólií 0,1 (deklarovaná je 0,15, skutečná změřená v jednom konkrétním případě 0,05) a emisivitu ostatních materiálů 1 – tedy z fyzikálního pohledu absolutně černé těleso. Výsledky byly více než překvapivé. Jedna reflexní fólie má velký význam, pokud v konstrukci není žádná tepelná izolace. Čím více je tepelné izolace, tím více zaniká vliv reflexních vlastností použité fólie. Při použití více fólií je efekt lepší, ovšem pouze proto, že ve skladbě je u každé další reflexní fólie již zmíněná vzduchová vrstva. Pokud bychom tuto vzduchovou vrstvu neuvažovali, tak by bylo jedno, zda je v konstrukci 1 či více reflexních fólií.
Vysvětlení, proč se tolik rozcházíme proti různým reklamním textům je v tom, že jsme simulovali konkrétní příklad stavební konstrukce a uvažovali jsme i s vedením tepla vzduchem, na což se často v horlivosti dokázat mimořádný efekt zapomíná.
I tak bych však rád zmínil pozitiva reflexní fólie. Pokud je řádně provedena tvoří velmi kvalitní parotěsnou i vzduchotěsnou vrstvu. Tím snižuje podstatně tepelné úniky infiltrací vzduchu a zároveň chrání konstrukci před kondenzací vodní páry a případnou následnou hnilobou.
Na obrázku je graf závislosti součinitele prostupu tepla U na počtu fólií a podle tloušťky minerální vaty.
Vysvětlení, proč se tolik rozcházíme proti různým reklamním textům je v tom, že jsme simulovali konkrétní příklad stavební konstrukce a uvažovali jsme i s vedením tepla vzduchem, na což se často v horlivosti dokázat mimořádný efekt zapomíná.
I tak bych však rád zmínil pozitiva reflexní fólie. Pokud je řádně provedena tvoří velmi kvalitní parotěsnou i vzduchotěsnou vrstvu. Tím snižuje podstatně tepelné úniky infiltrací vzduchu a zároveň chrání konstrukci před kondenzací vodní páry a případnou následnou hnilobou.
Na obrázku je graf závislosti součinitele prostupu tepla U na počtu fólií a podle tloušťky minerální vaty.