Tepelné mosty jsou neustálým problémem
| 14.08.2007, Ing. Roman Šubrt |
Tepelné mosty jsou neustálým problémem českého stavebnictví. Způsobují zdravotně závadné prostředí, nadměrné, někdy až katastrofické úniky tepla a v neposlední řadě způsobují i destrukci staveb tím, že je ve stavbě vysoká vlhkost jejímž vlivem dochází k napadání dřevěných prvků houbami.
Dnes si lidé pořídí do obývacího pokoje cokoliv. V naší poradenské praxi jsme se setkali i s ledem v obýváku. V tomto případě však nešlo o kuriózní zálibu multimilionáře v hokeji či jeho přítelkyně v krasobruslení, ale zcela obyčejný stavařský „šlendrián“, což je bohužel velmi časté.
Jednalo se o novostavbu bytového domu, v němž bohužel projektant podcenil možné tepelné mosty, a co se nepovedlo podcenit projektantovi, dotáhla do ještě horší formy realizační firma. Tepelný most je místo, ve kterém dochází ke zvýšenému tepelnému toku, jde vlastně o jakousi lávku pro průchod tepla (a tím i vstup zimy) přes okolní místa s dobrou tepelnou izolací. Uniká jím více tepelné energie a má v interiéru studenější povrch a naopak v exteriéru teplejší povrch než okolní konstrukce tak, jak je patrné z ilustrativního termogramu, jenž je na obr. 1. Zde jsou patrné tepelné mosty mezi jednotlivými tvárnicemi a mírně také nad okny. Tepelné mosty nabývají stále většího významu. Není to tím, že by se dříve nevyskytovaly, ale v současné době, kdy se snažíme o co největší úspory energií, jsou stále významnější. A to hned ve dvou směrech.
Prvním je hygienická stránka věci. Dříve, když se topilo v lokálních kamnech pevnými palivy, docházelo k intenzivnímu větrání místností. Tím byl vnitřní vzduch suchý, a proto na studených površích nedocházelo ke kondenzaci vodní páry. V současné době, kdy se snažíme o maximální úspory energií, omezujeme i větrání na pouhou hygienickou výměnu vzduchu a často i méně. Vzduch v interiéru je pak pochopitelně vlhčí a dochází ke kondenzaci vodní páry na studených površích konstrukcí, tedy v místech tepelných mostů. Výsledkem je pak růst plísní.
Druhým důvodem, proč je nutné tepelné mosty omezovat, je minimalizace úniků tepla konstrukcemi. Dříve představovaly z pohledu úniků tepla z domu mizivé procento, dnes mohou dělat klidně přes 50%.
Tepelné mosty však nejsou výhradou zděných staveb, ale mohou se vyskytovat kdekoliv. Velmi časté jsou u panelových domů, v nichž se provedlo pouze částečné zateplení nebo výměna oken. Zde pak totiž dochází vlivem utěsnění spár k nižšímu větrání, ale povrchová teplota v nezateplených koutech, rozích apod. zůstává stejná. Výsledkem je plíseň a laický názor, že dům zabalený do polystyrénu nedýchá. Plíseň však vzniká tam, kde naopak část, byť minimální, tepelné izolace chybí. Naštěstí, alespoň u panelových domů, těchto problémů ubývá, protože vlivem státních dotací chytří lidé zateplují domy komplexně. U novostaveb rodinných domů a bytových domů problémy s tepelnými mosty přestanou, až lidé budou uzavírat právně dobře uzavřené smlouvy.
Jednalo se o novostavbu bytového domu, v němž bohužel projektant podcenil možné tepelné mosty, a co se nepovedlo podcenit projektantovi, dotáhla do ještě horší formy realizační firma. Tepelný most je místo, ve kterém dochází ke zvýšenému tepelnému toku, jde vlastně o jakousi lávku pro průchod tepla (a tím i vstup zimy) přes okolní místa s dobrou tepelnou izolací. Uniká jím více tepelné energie a má v interiéru studenější povrch a naopak v exteriéru teplejší povrch než okolní konstrukce tak, jak je patrné z ilustrativního termogramu, jenž je na obr. 1. Zde jsou patrné tepelné mosty mezi jednotlivými tvárnicemi a mírně také nad okny. Tepelné mosty nabývají stále většího významu. Není to tím, že by se dříve nevyskytovaly, ale v současné době, kdy se snažíme o co největší úspory energií, jsou stále významnější. A to hned ve dvou směrech.
Prvním je hygienická stránka věci. Dříve, když se topilo v lokálních kamnech pevnými palivy, docházelo k intenzivnímu větrání místností. Tím byl vnitřní vzduch suchý, a proto na studených površích nedocházelo ke kondenzaci vodní páry. V současné době, kdy se snažíme o maximální úspory energií, omezujeme i větrání na pouhou hygienickou výměnu vzduchu a často i méně. Vzduch v interiéru je pak pochopitelně vlhčí a dochází ke kondenzaci vodní páry na studených površích konstrukcí, tedy v místech tepelných mostů. Výsledkem je pak růst plísní.
Druhým důvodem, proč je nutné tepelné mosty omezovat, je minimalizace úniků tepla konstrukcemi. Dříve představovaly z pohledu úniků tepla z domu mizivé procento, dnes mohou dělat klidně přes 50%.
Tepelné mosty však nejsou výhradou zděných staveb, ale mohou se vyskytovat kdekoliv. Velmi časté jsou u panelových domů, v nichž se provedlo pouze částečné zateplení nebo výměna oken. Zde pak totiž dochází vlivem utěsnění spár k nižšímu větrání, ale povrchová teplota v nezateplených koutech, rozích apod. zůstává stejná. Výsledkem je plíseň a laický názor, že dům zabalený do polystyrénu nedýchá. Plíseň však vzniká tam, kde naopak část, byť minimální, tepelné izolace chybí. Naštěstí, alespoň u panelových domů, těchto problémů ubývá, protože vlivem státních dotací chytří lidé zateplují domy komplexně. U novostaveb rodinných domů a bytových domů problémy s tepelnými mosty přestanou, až lidé budou uzavírat právně dobře uzavřené smlouvy.